Vitamín K - důležitý pomocník na osteoporózu

Organické sloučeniny nezbytné pro život. Ve většině případů je organismus sám nevytváří, proto je musíme získávat z potravy. Vitamíny se dělí na dvě skupiny - rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.
Vitamíny A,D,E,K jsou rozpustné v tucích, potřebují určité množství tuků k tomu, aby mohly být vstřebány v trávicím traktu. (ukládají se v játrech)
Druhá skupina vitamínů jsou rozpustné ve vodě a jejich nadbytek se vylučuje močí. V organismu se tyto vitamíny neukládají, musejí se denně doplňovat. 

Vitamín K je vitamín rozpustný v tucích. Tělo si jej tedy může nahromadit a neodvádí jej pryč močí, jako je tomu u vitamínů rozpustných ve vodě. Označení "K" je odvozeno z německého slova "Koagulation", tedy od procesu srážení krve. Vitamín K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve. Vitamín K je dále nezbytný v procesu mineralizace kostí, růstu buněk a metabolismu proteinů cévní stěny.

Kde najít vitamin K

Zdrojem vitaminu K je zelená a listová zelenina, jako jsou: avokádo, brokolice, amarantové listy, růžičková kapusta, zelí, řepkový olej, pažitka, koriandr, slupky okurek (nikoliv loupané okurky), čekanka, kiwi, hlávkový salát, olivový olej, mátové listy, nať hořčice, , petržel, hrášek, pistácie, červené mořské řasy, špenát, jarní cibulka, sójové boby, sójový olej, čajové lístky (nikoliv čaj), lístky vodnice (tuřín) nebo řeřicha.

Vitamín K1 obsahuje léčivý přípravek Kanavit -

• Při krvácivých komplikacích léčby nepřímými antikoagulanciemi (Warfarinem).
• Preventivně před porodem k zabezpečení rodičky i novorozence před krvácením.
• Při snížené srážlivost krve po dlouhotrvající obstrukci žlučových cest, při střevních chorobách spojených s poruchou vstřebávání, po dlouhodobé léčbě antibiotiky.
• Při léčbě novorozeneckých krvácení.
• Při předoperační přípravě pacientů se sníženou krevní srážlivostí.

Vitamín K2 je obsažen v přípravcích podporující složení a stavbu kostí, často ještě v doprovodu vitamínu D3.

Existují tři formy vitamínu K:

• vitamín K1 – fytomenadion využíván především pro srážení krve
• vitamín K2 – menachinon - produkován střevními bakteriemi, ovlivňuje metabolismus a mineralizaci kostí
• vitamín K3 – menadion - syntetický vitamín K, do zvířecích krmiv, v ČR je podání lidem zakázáno

Za běžných okolností je vitamín K vytvářen střevními bateriemi a jen asi z 20 % je přijímán potravou. U zdravých jedinců je jeho nedostatek vzácný. Nedostatek může nastat při poruchách vstřebávání tuků, při jaterních onemocněních, nebo onemocněních žlučových cest. Dále pak velmi vzácně při léčbě širokospektrými antibiotiky spojených se závažnými průjmy.

Funkce vitamínu K

Vitamín K1 umožňuje aktivaci srážecích faktorů v játrech a tím může docházet ke srážení krve (hemokoagulace). Jeho nedostatek se může projevit zvýšenou krvácivostí a snadnou tvorbou modřin.

Vitamín K2 je důležitý pro správnou stavbu kosti. Zvyšuje sílu kosti, zlepšuje její strukturu a je zodpovědný za zabudovávání vápníku do kostí. Při jeho nedostatku pak kosti nejsou dostatečně pevné a odolné a snadno se lámou. Nedostatek vitamínu K zvyšuje riziko osteoporotické zlomeniny.

Působení vitamínu K1 při tvorbě funkčních srážecích faktorů snižují tzv. antikoagulancia. Nejběžnějším zástupcem této skupiny je warfarin. Při užívání warfarinu je proto zapotřebí dbát na vyvážený příjem vitamínu K. Jeho nadměrná konzumace může totiž snížit účinek warfarinu, naopak nedostatečný příjem tohoto vitamínu účinek warfarinu zvyšuje. Obecně platí, že se pacientům na warfarinu nedoporučují významné změny dietních návyků, zvláště ne v příjmu zeleniny. Pokud chce warfarinizovaný pacient přejít např. na vegetariánskou stravu, měl by tento krok prodiskutovat s lékařem

Vitamín K se také předepisuje před operacemi, aby se zabránilo možným komplikacím v podobě pooperačního krvácení. Vitamín K se nachází v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách, brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko) bramborách, rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech, mrkvi, rybím tuku, sojovém oleji, ve vajíčkách a špatný vliv mají na vitamín K zvláště antibiotika, která jeho účinek výrazně snižují.

Pokud se objeví nedostatek vitamínu K v našem organismu - zejména u pacientů trpících potížemi s játry, candidózou, nedostatkem tuků ve stravě, nepřítomnost žlučových kyselin, nebo metabolické poruchay (střevní problémy, porucha vstřebávání tuků), účinek se snižují. Účinek ovlivňují také antibiotika, rentgenová záření, minerálními oleje, přebytek vitamínu E nebo alkohol a nedostatek se pak může projevit různými metabolickými poruchami (komplikace s játry, tlustým střevem, zhoršení srážlivosti krve, krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, časté průjmy, pomalejší hojení ran, tvorba modřin a krevních podlitin). Vitamín se neničí varem, vlhkostí, ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, jeho účinek může být snížen.

Přebytek vitamínu se zpravidla neobjevuje, tělo si ho vytvoří přiměřené množství a nebezpečí se může objevit pouze u pacientů s poruchou srážlivosti krve. Přebytek se může projevit například silnějším pocením, horečkami, nechutenstvím nebo návaly horka a zimy. Doporučená denní dávka vitamínu K se udává okolo 0,08 mg za den.